Zaostřeno: Odchody mladých fotbalistů z České Lípy (6)

Pro zpestření, než vám v dalších dílech nabídnu zpovědi dalších dvou fotbalistů, zařazuji pohledy z jiných úhlů. Hned po vydání se mi ozval Zdeněk Heinzel, ředitel mládeže ve varnsdorfském týmu, do něhož českolipští fotbalisté míří nejčastěji.

I jemu jsem položil několik otázek.

Můžeme začít Viktorem Česenkem. Jak probíhá standardně komunikace s hráčem, když se zraní?

Máme 14 mládežnických mužstev a staráme se o více než 200 dětí. Každý trenér ve zprávě o utkání uvádí nejen střelce branek a odehrané minuty, ale hlásí i zranění hráčů. Snažíme se komunikovat s rodiči a každý zraněný hráč by se měl hlásit u našeho maséra a lékaře, poté se dohaduje postup léčení. Stejně to proběhlo u Viktora. Díky tomu, že Viki má fotbal hrozně rád, nepočkal na magnetickou resonanci a vrátil se na trénink dříve bez vědomí našeho maséra. Bohužel si obnovil zranění. Myslím si a věřím tomu, že se Viktor dá brzo dohromady a případná další zranění dokonale doléčí.

Můžete mi nějak stručně, což asi nebude jednoduché, jak došlo k rozhodnutí vybudovat právě takové centrum mládeže ve Varnsdorfu?

Působil jsem u mužstva dospělých jako asistent trenéra ve 3. lize. Při odchodu pana Ryse z postu hlavního kouče jsem si sedl s ředitelem klubu panem Gabrielem, on mi nabídl post ředitele mládeže a dal mi volnost v budování nového systému práce s mládeží. Postupně se založila Fotbalová akademie Šluknovského výběžku a v ní jsme spojili mládež z Varnsdorfu a Rumburka. Tím jsme soustředili kvalitu do jednoho celku. Ze současných trenérů už u nás zůstal vlastně jen jeden a zbytek se musel postupně obměnit, protože nároky na kvalitu trenérské práce se zvyšují. Postupně k nám přešli trenéři Hradiský, Hamada, Benc z Arsenálu Česká Lípa, Moravčík z Nového Boru, Holub z Jablonného a taky se k nám vrátil pan Rys, který přinesl do mládeže nejen profesionalitu,ale hlavně nadhled  a pozitivní myšlení.. Díky tomu, že jsme uzavřeli smlouvu o pronájmu hřišť nejen ve Varnsdorfu, ale taky v Rumburku, jsme splnili tvrdá kritéria pro udělení licencí SCM a SpSM, která jsme další dva roky obhájili.

A nemyslíte si, že těch středisek už je moc? Jen v Ústeckém kraji čtyři. Já si myslím, že třeba z Lípy odcházejí už i hráči, kteří nikdy na profesionální fotbal mít nebudou.

Po sedmi letech tvrdé celoroční práce máme všechny mládežnická mužstva v ligových soutěžích a letos jsme přihlásili i 1. ligu kategorie U21, kde již kluci přičichují k profesionálnímu fotbalu. Chceme do budoucna vsadit na vlastní odchovance.

Já bych to nechtěl zlehčovat, vím, že to musí být hrozné budovat, ale koukám na to třeba z pohledu učitele. Ti kluci se vytrhují z prostředí, vidí před sebou falešné naděje a často nic dalšího. Do toho ta zranění…

Zranění k fotbalu prostě patří. Proto u našich svěřenců dbáme na to, aby v první řadě zvládali slušně školu. V profi fotbale se uplatní jen malé procentu hráčů. Hlavní je vychovat slušné kluky a správné chlapy, kteří dokážou prohrát, uznat, že je někdo lepší, hrát čestně atd. To je zásada sportu a v sociologických ukazatelích sportovci moc kriminálních činů neprovádějí. Je jasné, že pokud někdo chce podstoupit ten dril vrcholového sportovce, musí tomu obětovat strašně moc a i školu si musí vybrat takovou, aby jí zvládal. Ale pro příklad jsme nyní ve spolupráci s LKFS v Liberci uspořádali u nás na hřišti školení, kde si ještě aktivní hráči udělali licenci B, aby si jednou mohli třeba vystudovat profi trenéra a zůstat u sportu. To samé platí o rozhodčích, kdy někteří kluci již v dorostu začali pískat. Snažíme se dělat maximum, ale je jasné, že jsou i ti, kde je to o konci kariéry díky zranění. Proto jsme letos přivedli profesionální pojišťovnu, která nabízí rodičům spořící pojistky, aby ti kluci byli dobře zabezpečeni v případě zranění.

Teď mi došlo, že už nám neberete jen hráče, ale i trenéry. Co dělá Lípa špatně, že se ničeho podobného nedočká? Ať už akademie či druhé ligy?

Milane to je otázka pro někoho jiného. Ale vše je o lidech. Když jedu do Lípy a vidím ten areál a přečetl si, jakou podporu měl fotbal od města, tak jsme mohli ve Varnsdorfu jen závidět. Děčín, Lípa byly před sedmi lety daleko před námi. Když se občas bavím s Pavlem Hradiským, tak v žertu si říkáme, že jsme tady všichni, koho vyhodil Roman Hejna jako trenéry. Mě z Nového Boru, Pavla z České Lípy, Martina Hamadu vlastně taky. Ale chceme jednat s Českou Lípou a chtěli bychom odehrát některá utkání U21, ale třeba i žákovských a dorosteneckých kategorií na hlavním stadiónu a umožnit jak trenérům, tak i klukům, co u nás hrají z Lípy, se ukázat svým spolužákům, učitelů, rodičům a bývalých spoluhráčům. Třeba to pomůže i klukům, co nyní dělají v Lípě fotbal, a pomůže to v tom, že se jim budou v náborech hrnout děti. Chystáme se za paní starostkou Moudrou, uvidíme jak budeme v jednání úspěšní, ale já věřím, že se dohodneme.

Trochu jste se mi vysmekl z otázky. Myslíte se, že celkově je koncepce FA správná? Že je to správná cesta k tomu, aby se fotbal udržel jako sport No. 1?

Ano, jsem přesvědčen, že je to správná cesta. Myslím si, že počet středisek by se měl rozdělit dle podmínek, dle regiónů. Tak, aby dopravní zátěž na dojíždění nebyla pro talenty ubíjející. My razíme trochu jiný styl práce s talenty. Myslím, že není dobré izolovat děti v žákovské kategorii od rodiny a brát je na internátní školy. Je ideální, aby byly děti u rodičů a doma. Proto například Radek Benc měl některé tréninky v České Lípě, aby kluci z Lípy, Boru, Žandova nemuseli cestovat. Jiné to je pak v dorostu, kde je ideální, aby kluci studovali ve Varnsdorfu nebo Rumburku. Je tu velký výběr škol a ty školy nám kluky uvolňují na tréninky. Jinak si myslím, že fotbal byl a doufám, že ještě dlouho bude sport č. 1. Ale fotbalu chybí v ČR podpora, jako většina Čechů, tak i novináři hledají negativa a o dobrých věcech se nepíše. Tím je fotbal ale i sport vnímán společností v úplně jiném světle. Nemáme ministerstvo sportu, jako jediný stát v Evropě, už to o něčem svědčí. Přitom jestli někdo ve světě něco ví o ČR, je to vesměs zásluha sportovců.

Mám teda ještě jedno negativum fotbalu a zajímal by mě váš názor jako fotbalového profíka. Hodně kluků fotbalistů více řeší své image než třeba střelbu. Vidím to ve škole, viděl jsem to v šatně a bohužel i doma. Baví se o účesech, kérkách, řeší auta, která si pořídí, a modelky, se kterými budou spát. Není to taky trochu degradace právě fotbalu? Je z něj více společenský jev než sport.

Milane, je to zase o tom, co je těm mladým od mládí ukazováno a strkáno před nosánek. Ve Varnsdorfu jsme taková rodina, snažíme se být pokorní, skromní a nenápadní. Zaměřujeme se na svou práci. Já jsem na kluky i trenéry dost přísný, ale chci být spravedlivý. Taky si samozřejmě všímám účesů, kérek atd. Ale při výběru talentů se zaměřujeme hlavně na povahu kluků. Hodně talentů u nás končí, protože jim prostě moc netrpíme manýry, flákání atd. Ve fotbale máme výhodu v tom, že je ještě dost poctivých kluků, co chtějí něco dokázat. Ve škole už to máte horší, skoro nemůžete kluky potrestat. Když chodím do škol a vidím chování dnešní mládeže, je to děs. Ale není se čemu divit, když se pustila komerce do školství.

Máte ambice jednou dokráčet až do první ligy? Je ten potenciál až tak velký?