Za tradiční považujeme to, co se s jistou periodicitou v našich životech opakuje a co nás nějak kulturně či sociálně ukotvuje. Tradiční jsou Vánoce, Velikonoce, v posledních letech se v mnoha obcích začala znovuoživovat i tradice masopustu. V Kravařích se loni jedna nová slavnost uskutečnila poprvé. Letos v polovině července má Dobytí Kravař své pokračování a rovněž se tak stává tradičním.
Vytvořit však něco nového z ničeho je úkol, který neskousne každý. Z vlastní vůle si ho na sebe vzali manželé Vlasta a Pavel Jánovi, kteří v těchto dnech horlivě pracují na přípravě druhého ročníku Dobytí Kravař.
O co vlastně jde? Podle kravařské kroniky se během válek o rakouské dědictví odehrálo v okolí Kravař v roce 1744 několik drobných šarvátek mezi pruskou a rakouskou válčící stranou. Akce tehdy neměla valného vojenského významu, ale přesto se jí manželé Jánovi loni v létě chopili jako odrazového můstku pro uspořádání bitvy o více jak dvě stě padesát let později. Tentokrát výjev z bitvy sehráli přímo na náměstí fanoušci vojenské historie.
V rámci doprovodného programu byl na náměstí uspořádán trh s produkty tradičních řemeslníků, kteří zde své dovednosti i předváděli. K celodennímu programu se loni připojila i Vísecká rychta, kde vystoupil folklorní soubor Horačky. Autentičnost novověkého tržiště podtrhoval i fakt, že si manželé Jánovi úzkostlivě vybírali jednotlivé řemeslníky tak, aby nebyla narušena dobová atmosféra.
S manžely Jánovými jsem se setkal na zahradě jejich domku ve Velkém Grunově. V posledních dnech dolaďují přípravy a program na Dobytí Kravař, které se letos odehraje sedmnáctého července. Akci připravují hlavně svépomocí, a proto se na zahradě u domku manželů Jánových tyčilo několik čerstvě dokončených strážních budek, které budou v den bitvy v Kravařích instalovány u vstupů.
Proč jste se rozhodli pro pořádání takto náročného programu? Proč právě Kravaře?
My sami jsme členy Sdružení lidových výrobců a řemesel, jezdíme hodně po trzích, kde prodáváme produkty z medu a především medovinu. Napadlo nás tedy uspořádat akci, na kterou by přijeli řemeslníci, kde by byl bohatý program, který by byl atraktivní pro lidi. Manželka navíc odsud pochází, a proto naše volba padla právě na Kravaře.
Jaká byla úspěšnost a návštěvnost loňského prvního ročníku?
Přesto, že nám loni vůbec nevyšlo počasí, sem zavítaly dobré tři tisícovky návštěvníků, což pokládáme na první ročník za úspěch. Oproti velkým a zaběhlým akcím je to velmi slušné. Byli bychom ale rádi, kdybychom toto číslo letos překonali. Tím, že je program rozmístěn po celých Kravařích, je zde dost zábavy a vyžití i třeba pro deset tisíc lidí. Bitva na náměstí navíc bude letos sehrána během dne dvakrát, na začátku a na konci akce tak, aby ji mohli zhlédnout opravdu všichni. Bitva byla sehrána dvakrát i loni, ale déšť nám program dost naboural. Už kvůli počasí byl nakonec loňský ročník minusový.
Jak náročné bylo sehnat na pořádání takového podniku peníze?
Je samozřejmé, že bez pomoci města Kravaře a sponzorů by to nešlo. Nejvíce nám přispívá právě obec, za což mu patří náš velký dík. Stejně tak nám pomáhají s přípravami místní živnostníci a firmy. Už kvůli možnosti čerpání dotací bychom také rádi navázali spolupráci s německou stranou. Na letošní ročník jsme měli méně prostředků než loni, ale i tak se snažíme za málo peněz udělat dost muziky. Hlavně doufáme v lepší počasí než loni.
Zaměřili jste se také na propagaci Dobytí Kravař?
Propagace je opravdu důležitá součást každé podobné akce, protože konkurence i na poli kulturního a turistického vyžití je veliká. Už proto musíme vytvořit něco, co lidi zaujme. Velkou část finančních prostředků jsme dali do reklamy, o akci se lidé dozvědí z tisku i z rádia, vytiskli jsme padesát tisíc letáků.
Jak bude tedy letošní Dobytí Kravař probíhat?
Program začíná ve dvanáct hodin výstřelem z děla. Poté se odehraje na náměstí výjev z bitvy, který bude zopakován i na konci dne. První vojáci však do Kravař dorazí již o den dříve. Část z nich bude nocovat na Vísecké rychtě a po cestě do Kravař budou rozdávat verbovací patenty, čímž na akci upozorní občany z okolí. Na náměstí bude na pětadvacet řemeslníků, zajišťujeme jejich výběr tak, aby všechna řemesla byla jedinečná a neopakovala se. Chceme vytvořit ráz tehdejšího tržiště. Většinu řemeslníků známe osobně a dopředu víme, koho si zveme. Přítomen bude i stánek s loutkovým divadlem, živý medvěd či tygr. Ještě jsme na poslední chvíli dojednali historický vláček M131.1 "Hurvínek" s přívěsným vozem Blm od Zubrnické museální železnice. Tento vláček nám s kapacitou 100 míst k sezení bude zdarma svážet lidi na trase Lovosice - Kravaře - Česká Lípa a kočár s koňským spřežením bude případné zájemce svážet z nádraží na náměstí a zpět.se na poslední chvíli snažíme vyjednat parní lokomotivu, která by přivážela do Kravař návštěvníky z České Lípy a Litoměřic.
Jaké jsou vaše výhledy do budoucna?
Hlavně bychom každý ročník chtěli udělat troch jinak, aby se sem lidé měli proč vracet. Nedávno jsme se byli podívat v saském Maxenu, u kterého se odehrála bitva sedmileté války, což je podobné období. Tam tím žila skutečně celá obec, ve které se toho dne pohybovaly tisíce návštěvníků. Akce podobného rozsahu je i naší ambicí. Jsme schopni připravit pro návštěvníky bitvu na loukách za městem, kterou by mohlo sledovat dvacet nebo třicet tisíc diváků, čímž bychom se stali akcí podobného rozsahu jako bitva u Slavkova nebo u Hradce Králové. Všechno je ale o financích a sponzorech. Na příští rok bychom například chtěli vybudovat dětský koutek, který by nabídl něco více než skákací hrad. Na příští akci bychom rádi pozvali i litoměřického biskupa, aby zde odsloužil mši a akce tak dostala i patřičný duchovní rozměr. Letos bude mši svatou sloužit od sedmnácti hodin pan farář z Jestřebí, který má na starosti zdejší farnost.
Více informací se dozvíte na www.dobytikravar.cz